pondělí, 26. října 2009

A už jsi to četl?

"Nechápu jak se tam mohou dostat takové sračky!"

"Kam?" tvářím se trochu nechápavě.

"A navíc takhle nahoru..."

???

"Ty to nesleduješ?"

?????

"Je toho plný internet, dokonce to bylo i v televizi."

?????????

Následuje přednáška o moderní literatuře a o soutěži nebo spíše čtenářské anketě kniha mého srdce.

"Aha," jsem kulturní barbar, který nesleduje ani ty nejdůležitější události v České kultuře. No - to je ovšem pravda. Uznávám. Nikdy jsem nebyl dostatečně kulturně vzděláván. Snad jen při hodinách českého jazyka, ale po maturitě jsem to s chutí vypustil z hlavy. Od té doby jsem v oblasti kultury tak trochu samouk nebo možná spíše samorost :-). Třeba to je dáno mým vztahem k literární klasice. Spíše záporným. Ten byl vypěstován povinnou četbou, zatímco jsem byl schopen za dva dny přelouskat tlustou knihu od Batličky nebo Haliburtona, nebyl jsem schopen nikdy dočíst Babičku. Bohužel, ve školním čtenářském deníku musel být Jirásek s Němcovou, ne Batlička, Zapletal nebo Foglar. Pravda byli i knihy, kde se povinná školní četba a můj tehdejší vkus překrýval, třeba Wallter Scott nebo Victor Hugo, Alexandre Dumas - škoda, že jich nebylo více.

O anketě kniha mého srdce už jsem slyšel, ačkoliv televizní show jsem přeskočil, zase až takový barbar nejsem.

"Já nechápu, jak se to někomu může líbit, vždyť to je taková kravina a navíc napsaná strašně. Americký brak..."

BLIK, BLIK, BLIK. V hlavě se mi rozblikalo červené výstražné světlo. Kopat do Ameriky je teď v módě. Vyškolen podobným paušalizováním sovětské a ruské kultury, jsem ostražitý při podobných pokusech o zatracování nebo vynášení do nebe. Je pravda, že americká popkultura se exportuje trochu více než by možná bylo vhodné, ale věci nejsou černobílé. Copak třeba Mark Twain nebyl Američan? Copak nemáme dost vlastního braku, který nemá s Amerikou nic společného? Na paušalizování jsem trochu alergický. Jdu se podívat na zdroj rozčilení.

Koukám přes rameno na obrazovku, kde svítí pořadí v anketě.

"Vidíš to, to je strašný..."

Vidím. Přemýšlím co na to říct.

Ale co, rýpnu si! Už jsem takový rýpal. Myslím, že už tuším co je problém. Buď v Harry Potterovi nebo Stmívání. O Potterovi to nebude, ten tu je už moc dlouho, a navíc autorka není američanka ale angličanka. To nevyvolává takovou ohnivou reakci jako američané. O Stmívání jsem už slyšel v poslední době několikrát. Je to poslední terč všech "kulturních" agitátorů.

A co je pro takového "kulturně založeného" člověka horší než američan? Přece úspěšný američan. I kdyby Stmívání opravdu byla tak šílená kravina, tak komerční úspěch mu upřít nelze. A každý úspěch vyvolává závist...

Po delším přemýšlení sestavím odpověď podle mého gusta: "No to je pravda, jak se ta Babička mohla dostat takhle vysoko. Zase až taková pecka to není..."

Nevěřícně na mě vytřeští oči: "COŽE!? To si děláš srandu, ne?"

"Ne, já jsem nikdy nebyl schopen jí dočíst," přitvrzuji, "přišlo mi to strašně nudné." To jsem asi přehnal, pochopitelně jsem ji dočetl - povinně ve škole.

Zabralo to.

Následuje monolog o knihách v seznamu. No je pravda, že jsem některé nečetl, zejména ty nejvíce vadící. A tak jen poslouchám, nemám jak posoudit jejich kvalitu.

Samozřejmě jsem se nespletl. Harry Potter je problém číslo 2 a suverénně nejhorší, zdrcující, kritiku dostává, pochopitelně, Stmívání. Dozvídám se podrobné informace o tom, že to je strašná kravina, autorka neumí psát a nedá se to pořádně číst, zápletka je hloupá a konec nechutný. Monolog byl pochopitelně delší a prodchnutý patřičně intelektuálními výrazy, ale smysl jsem myslím vystihl v předchozí větě.

"Tedy já vážně nechápu jak takovou hovadinu mohl dočíst," říkám smutně.

??? Jsem obdařen nechápajícím pohledem, vždyť mi právě bylo sděleno, že se to vlastně ani číst nedá. Tak na co to číst?

Je na čase abych přitlačil a pokračuji vhodně udiveným tónem: "No, četl jsi to přece, když tak dobře víš jaké to je?"

Konečně pochopil kam mířím, vidím změnu pohledu, který by mě nejspíše propálil naskrz, kdyby to bylo možné.

"Ne, taková kravina se snad ani nedá přečíst."

"A jak můžeš vědět, že to je kravina a že to je blbě napsané, když jsi to ani neotevřel?"

Nebyl jsem uznán za hodného další diskuze. Potvrdil jsem svůj status kulturního barbara. A navíc jsem byl zařazen mezi proamerické rozvratné živly. cha cha cha...

A pro mne z toho plyne jeden dobrovolný závazek: knihy z tohoto seznamu, které jsem ještě nečetl, přečíst. Nebo se o to alespoň pokusit. Jsem vážně zvědavý, proč se ostatním tak líbí...

Tak to mi chybí k přečtení: Saturnin, Stmívání, Harry Potter, Alchymista, Co život dal a vzal.

Pak uvidím pak sám...

3 komentářů:

LuFa řekl(a)...

Přiznám se, soutěž Kniha mého srdce jsem nesledoval. Čas jsem raději věnoval čtení. Myslím, že jsem udělal dobře. Nyní dočítám málo známou knihu Karla Čapka - První parta. S dětma pak nyní čteme Dášenku.

Martin řekl(a)...

Také jsem to nesledoval, byl jsem ale téměř nedobrovolně seznámen s jejími výsledky. Ale když už se tolik lidí shodlo, že ty knihy nejsou špatné, tak si je přečtu... a uvidím.

Wu řekl(a)...

Stmívání posoudit nemůžu, neb jsem nečetl (a ten humbuk kolem mě pochopitelně odrazuje), ale s těmi ostatními chybu rozhodně neuděláš.