Nedávno jsem se opět dostal k albům Petra Nováka z jeho druhého období. A užil jsem si poslech skvělé muziky. Dlouho jsem neměl LP, která vlastním na čem přehrávat, ale nyní se mi povedlo je dokonce převést v přiměřené kvalitě do mp3.
Určitě všichni znají skladby jako "povídej", "náhrobní kámen" a další písničky pro puberťačky, jak se o nich vyjádřil jeden můj kamarád. Tyhle písně mě však nikdy moc nebrali. O to více jsem si oblíbil jeho pozdější tvorbu. Petr Novák měl dost ošklivou autonehodu a po ní několik let nezpíval.
Když se pak pokusil o návrat, zjistil, že jeho publikum zestárlo a on také zestárnul, místo (post)pubertální mládeže v hledišti sedělo obecenstvo většinou po třicítce a on se už také blížil střednímu věku. A tak se stejně jako on i jeho publikum se změnily i písně, které zpíval. Už to nebyli slaďáky, byli to písně o životních peripetiích.
Je to pro mne vzpomínka na dětství, u nás doma znělo LP Zpověď často a znal jsem na něm všechny písně nazpaměť, včetně úvodu namluveného panem Rudolfem Hrušínským nejstarším. Kráska a zvíře je příběh v provedení, které předběhne mnohé moderní muzikály. A svůj příběh mělo i další LP - Memento. Ale i ostatní desky mají hlavu a patu. Několikrát jsem byl jako kluk na koncertě vždy to byl zážitek. Určitě jsem v jeho písních slyšel něco jiného než dnes. Asi také stárnou se mnou, protože mezi řádky slyším určitě něco jiného než tenkrát.
Osobní život Petra Nováka bylo něco, co bych určitě nechtěl napodobovat, ale zpívat uměl. A tvorba Petra Nováka (on totiž nejen zpíval, ale i skládal hudbu) podle mne stojí za poslechnutí. A tak se zkuste zaposlouchat do poslední písničky z LP Zpověď - Vím, že nevím nic - do třeba vás chytne tak jako mne...
0 komentářů:
Okomentovat