Nedávné uvedení filmu Válka světů v televizi mne (jako už vícekrát) vyprovokovalo k návštěvě naší knihovny a k zapůjčení knižní předlohy. Válka světů je knížka, kterou napsal H. G. Wells na přelomu 19. a 20. století a zajímalo mne, jak se vypořádal s tématem Sci-fi. Přeci jen tehdejší technika byla trochu jiné úrovni a jiné byli jistě i tehdejší představy lidí o vyspělé civilizaci. Nevím nakolik je kniha převyprávěna znovu a nakolik je ovlivněna překladatelem, ale vypadá to, že pan Wells měl velkou fantazii. Knížka mě příjemně překvapila.
Stejně tak mě příjemně překvapil i film. Rozdíly mezi knižní předlohou pochopitelně jsou ale jinak film docela hodně odpovídá předloze. Tom Cruise v hlavní roli vypadal podle mě docela slušně a nikoliv směšně a jeho postava si nehrála na superhrdinu (až na jedno vybočení s granáty). A co mne překvapilo ještě více, že mimozemské stroje velmi věrně odpovídaly popisu v knižní předloze! Ne tak samotní mimozemšťané, ti jsou v knižním popisu mnohem křehčí a mají i jiný vzhled. Podle knihy jsou podobní hlavonožcům s velmi křehkou konstitucí, ale ve filmu se podobní humanoidnímu hmyzu. Zásadním rozdílem je posun děje zhruba o 100let, do současnosti. Podobně jako kniha líčí pohled očima hlavního hrdiny, nikde není vidět co dělá vláda nebo kdokoliv jiný, kdo není v dosahu hlavního hrdiny. Hrdina má ve filmu jen jedinou scénu, kdy se skrývá ve sklepě a v ní je s ním jen jeden další muž, který nejprve horuje pro odboj, ale později zešílí strachy. V knize jsou ty sklepy dva a stejně tak jsou dvě rozdílné osoby. Nejprve se skrývá s vikářem, kterého musí zabít, protože zešílí strachy a prozradil by je. Teprve později se setkává s bývalým vojákem, kterému se podařilo přežít zkázu své jednotky a který spřádá plány na odboj. Scény s neúčinnou pozemskou vojenskou technikou jsou ve filmu pochopitelně s modernějšími zbraněmi, jinak odpovídají. Stejně tak cizáci překvapí lodě ve vodě v knize i ve filmu. Hrdina má ve filmu na starosti svou dceru, což je zdrojem mnoha scén útočících na city, v knize je hrdina na nepřátelském území sám. V knize je útěk obsazeným územím více věcnější a méně emotivní. Scéna s rozbitím cizáckého robota v knize není a je podle mne hodně naivní - mohli to vymyslet reálněji . V knize jednoho robota překvapí a zničí zamaskovaná dělostřelecká baterie a druhého bitevní válečná loď námořnictva, v obojím případě za cenu sebezničení. I v knize marťani sbírají lidi a vysávají z nich krev. Není to pro hnojivo, jak je mírně naznačeno ve filmu, ale protože mají zakrnělé trávící orgány a živí se přímou infuzí živin, které jim oběti připravují ve své krvi a lidé jsou podobní tvorům, které pro tento účel chovají na domovské planetě.
Zatímco v knize se jedná o marťany z Marsu, ve filmu je vcelku logický a pochopitelný posun k blíže neurčeným mimozemšťanům, protože již víme, že invaze tohoto druhu nám z Marsu pravděpodobně nehrozí. Také způsob jejich dopravy na Zemi je inovativní a z pohledu dnešního člověka méně naivní.
Samostatnou kapitolu ve filmu tvoří EMP puls, který ve filmu provází sestup cizáků. Chápu, proč cizáci zničí veškerou elektroniku a tím ochromí pozemský život. Že pomocí EMP pulsu zničí i silové elektrické rozvody, budiž, jsou prostě tak dobří (i když je mi to trochu proti srsti). Ale scéna kdy si hlavní hrdina zapne v jinak elektricky zničeném autě rádio. Určitě by se našlo nesrovnalostí i mnohem více, ale tato mě přímo praštila do očí.
Na druhou stranu film pěkně zobrazil bezvýchodnost situace lidstva, všudypřítomnou paniku i bezmocnost pozemské armády proti mnohem vyspělejšímu protivníkovi. Film obsahuje řadu velmi silných scén a je mnohem emotivnější než kniha, která je ale zase mnohem propracovanější a nemá některá hluchá místa filmu, kdy divák marně tápe proč je něco právě takhle. Autoři filmu mohli trochu méně násilně zapracovat konec mimozemšťanů v důsledku práce pozemských bakterií. A pokud jde o tradiční filmový happyend - ten má svůj vzor i v knize a zase tak moc nevadí.
0 komentářů:
Okomentovat