Vždycky jsem věděl, že brzdy jsou na kole důležitá věc, ale minulý týden jsem to konečně pochopil dokonale.
Ráno jsem vyjel cestou do práce, jako každé ráno. Sice nemám žádné luxusní kolo a už má za těch 10let něco najeto, přesto jezdí zatím poměrně spolehlivě. Jízda z kopce probíhala svižně jako vždycky a v místě, kde musím projet mezi betonovými květináči, jsem chtěl jako obvykle přibrzdit. Květináče jsou masívní a jejich hlavním účelem je bránit autům ve vjezdu ze silnice na chodník. U květináče stála nějaká paní se psem takže jsem se jí chtěl v klidu vyhnout a pokračovat jednou z mezer o šířce tak 1.5 metru. Někdy, když tam nikdo není ani nebrzdím a projedu plnou rychlostí, takže se strefit dá vcelku dobře.
Jako obyčejně jsem zlehka zmáčkl obě brzdy, abych zpomalil. Místo zpomalení jsem ale v levé ruce, která mačkala přední brzdu ucítil jen lupnutí a páčka s bez odporu stiskla až k řidítkům. Prasklo lanko. Instinktivně jsme o to více přitáhl brzdu zadní a kolo mírně zpomalilo ale jen na vteřinku. Vzdálenost ke květináčům byla asi 50 metrů, když jsem ucítil lupnutí i v pravé ruce a okamžitě jsem pochopil, že jsem bez brzd. Marně jsem hledal něco, kam bych odbočil bez následků tak, abych nemusel jet z kopce. Květináče jsem projel v rychlostí, která se neustále zvětšovala, naštěstí tu paní nenapadlo, že tam zkusí projít ve stejnou chvíli, protože to by skončila v nemocnici (v lepším případě).
Za květináči mne napadla spásná myšlenka, uvolnil jsem nohu z klipsny a snažil se dobrzdit podrážkou o chodník. Naštěstí se mi podařilo zpomalit natolik, že jsem po dalších 100 metrech byl schopen vybrat zatáčku, kterou je cesta ukončena a pak zastavit na rovince na silnici, kde naštěstí nic nejelo. Nikdy bych nevěřil, jak je kolo schopné z kopce zrychlovat, pokud ho nic nebrzdí. Brzděním o chodník jsem dělal pěkný rámus, takže na mě všichni z širokého okolí koukali jako na blba, který neumí jezdit na kole. Na zádech studený pot, ruce se mi klepali a zbytek cesty do práce jsem kolo povětšinou dotlačil.
Cestou z práce jsem si koupil v nejbližším krámu náhradní lanka do obou brzd a vyměnil. Stává se mi, že občas praskne lanko, ale vždy jen na jedné brzdě, takže v podstatě o nic nejde. Lanka mi nepřipadala zase tak stará, měnil jsem je vloni na podzim. Přesto jsem si dal slavnostní slib, že o své kolo budu pečovat pečlivěji abych si příště doopravdy "nerozbil hubu".
2 komentářů:
Zážitek nezávidím. Ještě že vše dobře dopadlo. Já přes léto jezdím na kole téměř denně. Před jízdou nic nekontroluji. Jak ale čtu, asi začnu.
No právě, také jezdím denně, tak jsem si myslel jak to mám "na háku". Naštěstí jsem zážitek nakonec zařadil do kategorie pro zasmání.
Okomentovat